Papoušek alexandřin

Po deseti letech chovu mě
vždy ještě překvapí.

Tyto papoušky chováme vždy v jednom páru. Jako každý australský papoušek by měla být voliéra alespoň 4m dlouhá 1m široká a 2m vysoká. Papoušek alexandřin rád létá a proto ho dostatečně dlouhou voliérou udržíme v dobré kondici. Rádi se zdržují na zemi a proto je dobré ptáky 2x ročně odčervovat. Nesmím zapomenout upozornit na to, že bychom měli ve voliéře umístit bidélka daleko od sebe, aby musel papoušek překonat nějakou vzdálenost z větve na větev. Tohoto papouška bych určitě nedoporučoval pro začátečníky, protože jeho chov je celkem obtížný. Hlavním problémem je nedostatečná rodičovská schopnost. Je známo, že často ničí svá vejce. Na hnízdění jim poskytneme hnízdní budku o rozměrech 25x25 cm a alespoň 60 cm vysokou s vletovým otvorem 10cm. Budku je nejlepší pověsit na chráněné místo a to nejlépe do krytého přístřešku. Po snesení vajíček na nich sedí hlavně samička a sameček jí chodí krmit do budky. Když se začnou mláďata líhnou jsou krmena oběma rodiči a po cca. 5 týdnech opouštějí budku. Mláďata plně přepeří do dospělého šatu až ve věku jednoho roku, ale nikdy to může trvat mnohem déle. Pohlavně dospělá jsou mláďata ve věku dvou let.

Obecně princky

Výskyt
Vnitrozemí Austrálie (suché oblasti).
Velikost
Přibližně 45 centimetrů.
Rozlišování pohlaví
Samečkové mají výraznější zbarvení a delší ocasní pera než samičky.
Povaha
Alexandrina chováme v jednom páru ve výletu, případně ve skupince jednoho či dvou párů snášenlivých papoušků stejné velikosti. Ačkoli tito ptáci v přírodě obvykle žijí je skupinkách, ve voliéře není soužití více jedinců stejného druhu (hlavně samečků) vždy funkční.
Chovatelské zařízení
Alexandrina udržujeme v dobré kondici pravidelným létáním. Létání musí být stimulováno vhodným zařízením jeho obydlí. Ideálním domovem je proto dlouhý výlet (asi 4 metry), kde jsou bidélka rozmístěná daleko od sebe. Výlet nemusí být příliš široký: l metr obvykle stačí.
Klimatické podmínky
Ačkoli žije papoušek alexandrin v zemi svého původu ve velice suchých a teplých podmínkách, ptáci z odchovu se dobře při způsobili odlišnému klimatu v našich krajích. Sice mají teplo rádi, ale když budou mít dobře izolovaný vnitřní úkryt, který bude stát na chráněném místě, nemusíme jim v zimě poskytovat zvláštní vytápění.
Potrava
Těmto ptákům dáváme krmivo pro střední papoušky, které podle potřeby doplňujeme troškami zeleného krmení, plevelů a ovoce. Také mají rádi živočišné bílkoviny jako vaječnou směs. Samozřejmě na jídelníčku nesmí chybět směs gritu a písku na trávení.
Denní činnost
Ačkoli tito ptáci nepatří k nejhlučnějším papouškům, umějí (hlavně samečkové) vydávat hlasité a nepříjemné zvuky. Rozkřičí se hlavně, jsou-li vyrušeni a často také během hnízdění. Tito převážně klidní ptáci se dají ochočit a zvyknou si zobat nám potravu z ruky.
Téměř nikdy se nekoupou, ale rádi se občas vystavují dešti nebo se nechají rosit rozprašovačem. Rádi se přehrabují v zemi na dně voliéry.
Hnízdění
Papoušek alexandrin není jednoduchým ptákem na odchov. Problémy spočívají hlavně v jeho nedostatečné rodičovské schopnosti. Na hnízdění jim dáme budku z pevného dřeva s rozměry dna 25 x 25 centimetrů a s výškou asi 50 až 60 centimetrů. Ideálním průměrem pro vletový otvor je 10 centimetrů. Budku pověsíme na chráněné místo, nejlépe do krytého přístřešku.
Na čtyř až šesti bílých vejcích sedí po dobu 20 dní výlučně samička. Sameček ji krmí, aby nemusela vstávat ze snůšky. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Asi po 5 týdnech vylétají z budky, ale ještě se o sebe neumějí úplně postarat. Oba rodiče je dalších 4 až 5 týdnů vodí a přikrmují. Může trvat sedm měsíců až rok a půl, než se mláďata zcela vybarví. Teprve od stáří dvou let je můžeme nechat hnízdit.
Mutace
Existuje také modrá, žlutá (lutino) a bílá barevná varianta (albino).

Chov v zajetí

Chov v zajetíVelmi běžný druh australského papouška, od jehož chovu se ale v posledních letech řada chovatelů odvrací (platí to obecně o chovu středně velkých australských papoušků). Důvodem je „nasycenost“ trhu a klesající ceny těchto ptáků. Zároveň je ale problém sehnat kvalitní ptáky přírodního zbarvení, protože u papoušků Alexandřiných se podařilo vyšlechtit celou řadu mutací a „čistého“ přírodního ptáka aby zájemce pohledal. Snese pobyt v celoroční voliéře, která ale musí mít zákryt před ostrým větrem a deštěm. Rád pobývá na zemi, proto by měl být každoročně odčervován.Jako dobrý letec by měl mít delší voliéru, nejméně tří až čtyřmetrovou. Do tuzemska se měl dostat již před druhou světovou válkou, kdy měl být i odchován. Spolehlivě doložený odchov je ale až z roku 1971, kdy jej docílil Emil Antonín. Více se mezi české chovatele rozšířil po roce 1974 a stal se velmi častým obyvatelem českých voliér. Od osmdesátých let se u nás odchovávají i jeho barevné mutace. Podařilo se jej také skřížit s několika australskými druhy papoušků, například papouškem amboinským, papouškem červenokřídlým a dalšími.

Gallery
Inzerce
Loading RSS Feed

Papoušek alexandřin se určitě nehodí jako domácí mazlíček, ale spíše mu prospěje voliérový chov po párech. Mají hodně pronikavý hlas a proto se před jejich pořízením raději zeptejte sousedů jestli jim křik ptáků nebude vadit.

error: Alert: Content is protected !!